Skalničky neboli alpinky získaly svoje pojmenování podle přírodních převážně vysokohorských stanovišť odkud pochází. Mnohé z nich pocházejí z Alp, některé z Pyrenejí jiné z Karpat či jiných horských oblastí celého světa. Společným znakem těchto rostlin jsou jejich specifické požadavky na půdu a stanoviště. Vyžadují méně živnou půdu a dostatečně propustnou pro vodu. Nejvíce je poškozuje vysoká vlhkost v půdě v období zimy.

Téměř všechny skalničky patří ke světlomilným rostlinám, rostou v horských polohách nad hranicí růstu stromů, kde jsou neustále vystaveny přímému slunečnímu svitu. Proto pro většinu skalniček volíme slunné stanoviště, které je vhodné doplnit kameny a štěrkem.